Součástí traumatu je i přesvědčení „musím to zvládnout sám“. Nevěřte mu, není tomu tak. Ještě teď mi zní v uších věta mých učitelů:
„Pokud si myslíte, že to musíte zvládnout sami, dopřejte si 4x větší podporu, než vám připadá přirozené a pak sledujte, co se stane.“
A nemusí to být terapeut, může to být kamarád, kdokoliv blízký nebo i vzdálený.
Cena konzultace je 1300 Kč/hod.
Individuální domluva na ceně v případě potřeby je možná.
On-line konzultace
K online konzultacím používám volání přes WhatsApp.
Osobní konzultace
Na adrese: Nad Celnicí 392, Náchod
Každý měsíc poskytuji jednu konzultaci zdarma.
Pokud jste ve finanční tísni, je vám těžko a potřebujete podporu, nezdráhejte se mě kontaktovat. Tato možnost je pro vás otevřená jednou za šest měsíců.
Máte dobré finanční zázemí
ať už jako firma nebo jednotlivec?
Přidejte se ke mně.
Můžete někomu v nouzi zaplatit konzultaci. Nebo se mnou celkově podporovat skupiny i jednotlivce. Je toho spousta, co se dá dělat a peníze poslané dobrým směrem dokážou zázraky.
Peníze na tancování na příští rok chybí i lidem s roztroušenou sklerózou v Domě sv. Josefa v Žírči.
- terapeut ve výcviku
Terapie Compassionate inquiry mi přirostla k srdci mimo jiné díky tomu, že zapojuje do terapeutického procesu prožívání v těle. Což je prostě funkční. Umožňuje díky soucitu potkat stránky sebe, které jindy nevidíme a potkat je nejen rozumově, ale především pocitově. A tím umožní jejich prožití, uvolnění i pochopení. Co dalšího mi přijde na CI cenné je fakt, že pomáhá opustit koncept viny a podporuje převzetí odpovědnosti. Tím pomáhá člověku dospívat a uvědomovat si, že má možnost si vybrat a moc změnit to, co změnit jde.
Jedna z věcí, které měly zásadní vliv na můj osobní rozvoj nebo uzdravení (co vám víc sedí), byla možnost dostat se zpátky do svého těla a u mě ta cesta vedla skrz pohyb na hudbu. Záměrně se vyhýbám slovu tanec, protože pohyb s hudbou jako tanec vypadat může a nemusí (to nám v dětství zatajili).
Podstatné na tom je umožnit si zažít zkušenost, že když se pustí hudba a dovolíme si přenechat vládu pro jednou tělu místo hlavy, zažijeme novou zkušenost.
Zažijeme, že se život - pohyb - tanec, odehrává sám i bez toho, abychom museli vymýšlet další krok.
To je zkušenost, kterou vám (i sobě) moc přeji zažívat jak nejčastěji to jen jde, ať už ji zažijete u malování, milování, broukání si, sledování padajícího listí, běhu, nebo při západu slunce.
Pokud ji budete chtít prožít v mé společnosti, budu se na vás těšit na některé z mých akcí.
A tady máte malý důkaz, že tanečníci jsme všichni:
Tyto dva přístupy jsem sice zatím oficiálně nevystudovala, ale jelikož jsem jimi sama procházela v terapii a s facilitátorem a oba pro mě měly život měnící význam, nevyhnutelně prosakují do způsobu mého myšlení a tím pádem i do práce, kterou dělám.
IFS je skvělý přístup, který pojímá náš vnitřní svět tak, že nejsme ve své podstatě jedinou bytostí, nýbrž bytostí složenou z částí, které jsou různě staré, mají různé zájmy, funkce a navzájem se vztahují.
Když jsem ještě o IFS nevěděla, můj vnitřní svět vypadal neustále jako místnost plná různě starých dětí bez přítomnosti dospělého.
No znáte ten moment, kdy se rozhodnete, že konečně začnete dělat něco jinak, myslíte si, že tentokrát je to už tutovka a když přijde na to udělat krok, dostaví se nějaký protichůdný nápad nebo přesvědčení a akce se opět nekoná nebo se koná jen velmi zdráhavě. Tak tak to nějak vypadá v té místnosti plné dětí. Různě se spolu perou o to, čí zájem se v tuto chvíli prosadí, nedokáží jeden druhého pořádně vnímat, nebo se jeden druhého i bojí. Tady právě IFS pomáhá tím, že do místnosti začne vcházet dospělák. Moudrý, soucitný, zvědavý dospělák, který má pochopení pro všechny děti v místnosti a vytvoří tak časem prostředí, ve kterém děti mohou začít relaxovat, naučit se vidět jeden druhého a tím se postupně daří lépe sladit zájmy všech.
„The Work“ Katie Byron
Je pro mě kouzelná svými jednoduchými otázkami…
„Je to pravda?“
Pomáhá naší mysli zaregistrovat, že konstrukt, který si vytvořila kolem nějaké události není nejspíš jedinou pravdou na světě.
No nemáte rádi (někdy až k zbláznění) ten okamžik, když zjistíte např. při myšlence: „Měl by si mě víc všímat.“ Kterou držíte v hlavě poslední dva roky skoro den co den a trápíte se jí k zbláznění. Že je ve vašem případě zrovna tak pravdivá myšlenka: „Měla bych si ho víc všímat“ a taky myšlenka „Měla bych si víc všímat sama sebe“?
Lusk! A najednou se můžete rozesmát a rozplakat zároveň, protože zjistíte, že vaše trápení bylo jen málo spojené s úplnou realitou toho, co ve skutečnosti žijete.
Mým hlavním záměrem je podporovat lidi na cestě za klidnější myslí, pohodovějším emočním prožíváním, snadnějším rozhodováním a plným žitím, ať už jsou v jakékoliv životní situaci a zároveň i já mám oblasti v životě, které mi jsou díky mé osobní životní zkušenosti blízké.
Je mi blízké podporovat podnikatele a manažery. Přirozeně se mi děje, že mě kontaktují lidé, kteří chtějí změnit zaměstnání nebo začít podnikat a díky nim jsem zjistila, jak moc mě naplňuje podporovat lidi na cestě za prací, která jim dává smysl. Vyrůstala jsem v podnikatelském prostředí, pomáhala jsem zakládat několik firem a jsem zakladatelkou „Základní školy Pod Montací“. Založit školu byla jízda mého života. Stála jsem jako první člověk v projektu, vypisovala inzeráty na nové učitele, jednala s radnicemi a ministerstvy, vedla s týmem fundraisingovou kampaň na získání potřebných peněz, byla předsedou spolku, který zastupoval zřizovatele. Když jsem ze školy odcházela, měla už kolem 150 dětí a stále roste díky lidem, kteří o ni pečují.
Během čtyřech let se mi narodily tři děti, neměli jsme téměř babičky a i když se můj muž snažil ze všech sil pomáhat, řeknu vám, byla to nálož. Dnes vím, co jsem dřív netušila a přála bych si, aby mi to tehdy někdo jednou za čas zopakoval. Pokud je vám tedy úzko, když byste právě měla prožívat nejšťastnější období v životě, neváhejte mě kontaktovat.
Děje se vám, že díky meditacím, józe nebo jiným duchovním praktikám dokážete být už často ve stavu hlubokého klidu, ale na druhou stranu si jste nejistí v životě? Vyhýbáte se důležitým rozhodnutím, a často nevíte, jak se máte rozhodnout? Zjistili jste, že do meditace nebo klidu přítomnosti utíkáte od „běžného“ života, od sebe jako osobnosti?
Sama jsem bypassovala většinu svého dospělého života. Vůbec jsem netušila, že něco takového existuje a jen jsem nemohla pochopit svou, jak bych to jen popsala… spirituální schizofrenii?! Na jedné straně jsem uměla být ve velkém klidu a krásné přítomnosti a na druhé straně si neuměla poradit s lidským životem. Kladete si někdy otázku: „Jak být bytím a člověkem zároveň?“ Jestli ano, jste na správné adrese.
Pro zajímavost moc dobrý článek na toto téma (nenabízím podporu po psychedelické zkušenosti).